středa 22. srpna 2007

Jsou stejní, jako ostatní ...

... nebo ještě horší. To je zvykem prohlašovat (minimálně v ČR) o katolících a vůbec křesťanech pokaždé, když se řeč stočí na náboženství. Vždy se najde nějaká dvojice složená z křesťana a ateisty, ve které je ten druhý prokazatelně "lepším" člověkem. Skutečnost, že se jedná o podobně demagogický argument, jako když někdo popírá škodlivost kouření a alkoholu s odvoláním na dlouhý život svého dědečka alkoholika-kuřáka a předčasnou smrt kamaráda abstinenta-nekuřáka, je nabíledni.

Pravdou je, že, navzdory všem podobným útokům a prohlášením o nulovém či přímo záporném vlivu náboženství na lidskou osobnost, podvědomě všichni očekávají od věřících lidí chování bezchybné až svaté.

Budu demonstrovat na příkladu z nedávné minulosti: V rozmezí cca tří týdnů se v ČR konaly dvě "mládežnícké" akce. První byla technopárty na Těrlicku, druhou celostátní setkání mladých křesťanů v Táboře. Na Těrlicko přijelo zhruba 800 lidí. V pohotovosti byla policie s těžkooděnci. Naproti tomu do tábora se sjelo 5600, čili 7x více mladých lidí a nikoho ani nenapadlo že by snad mohli začít házet dlažebními kostkami nebo rozbíjet výkladní skříně. A že by někdo například v televizi nebo v rozhlase poukázal na skutečnost, že i poměrně velké akce mohou probíhat v klidu a bez potíží? Ani nápad - někdo by si mohl všimnout rozdílu: Křesťané jsou slušnější. Lepší bude počkat až v USA obviní nějakého kněze ze zneužívání dětí - to pak média patřičně rozmáznou, aby bylo vidět jaká jsou křesťané hovada. Přitom jedním dechem prohlásí jak je úžasné, že se středem Berlína procházejí davy nahých homosexuálů a upozorňují tak na svá "práva".

Na závěr si dovolím poznamenat, že podle mého názoru není averze a hledání chyb na věřících ničím jiným, než alibismem, plynoucím z pocitu viny - z pocitu, že správné je věřit v Boha a ne být ateistou.

2 komentáře:

frkl řekl(a)...

JJ, tak s timto bych plně souhlasil. Přesně tyto myšlenky mne napadaly, když se setkání v Táboře konalo. Ale jak to změnit? No, když jsem se cca před rokem a půl bavil z bývalým ředitelem ČT, tak upozorňoval na možnost psaní dopisů do ČT. Když jsme mu argumentovali, že přece nikdo nebude brat na dopis od nějakeho tamtoho odtuttam zřetel, přesvědčoval nas o skutečnosti, že každý si myslí, že do televize musí dojít tisíce dopisů, aby se něco bralo na jistou váhu. Ale prýto tak není! Říkal, že k opakovaní některých pořadů stačilo jen nějaká ta desítka dopisů, které přišly od diváků. A proč, protože těch dopisů moc nechodí. A proč je málo věcí v médiích o křesťanech a jejích akcích a podobně. Protože křesťane jsou líní a pohodlní - třeba napsat ten dopis? Možná. Hold - je třeba se zvednout a začít něco dělat, a ne jen o tom mluvit.

RCS-34 řekl(a)...

S tím se asi rovněž nedá než, souhlasit. Díky vřele za inspiraci - pokusím se polepšit :-)