... nebo ještě horší. To je zvykem prohlašovat (minimálně v ČR) o katolících a vůbec křesťanech pokaždé, když se řeč stočí na náboženství. Vždy se najde nějaká dvojice složená z křesťana a ateisty, ve které je ten druhý prokazatelně "lepším" člověkem. Skutečnost, že se jedná o podobně demagogický argument, jako když někdo popírá škodlivost kouření a alkoholu s odvoláním na dlouhý život svého dědečka alkoholika-kuřáka a předčasnou smrt kamaráda abstinenta-nekuřáka, je nabíledni.
Pravdou je, že, navzdory všem podobným útokům a prohlášením o nulovém či přímo záporném vlivu náboženství na lidskou osobnost, podvědomě všichni očekávají od věřících lidí chování bezchybné až svaté.
Budu demonstrovat na příkladu z nedávné minulosti: V rozmezí cca tří týdnů se v ČR konaly dvě "mládežnícké" akce. První byla technopárty na Těrlicku, druhou celostátní setkání mladých křesťanů v Táboře. Na Těrlicko přijelo zhruba 800 lidí. V pohotovosti byla policie s těžkooděnci. Naproti tomu do tábora se sjelo 5600, čili 7x více mladých lidí a nikoho ani nenapadlo že by snad mohli začít házet dlažebními kostkami nebo rozbíjet výkladní skříně. A že by někdo například v televizi nebo v rozhlase poukázal na skutečnost, že i poměrně velké akce mohou probíhat v klidu a bez potíží? Ani nápad - někdo by si mohl všimnout rozdílu: Křesťané jsou slušnější. Lepší bude počkat až v USA obviní nějakého kněze ze zneužívání dětí - to pak média patřičně rozmáznou, aby bylo vidět jaká jsou křesťané hovada. Přitom jedním dechem prohlásí jak je úžasné, že se středem Berlína procházejí davy nahých homosexuálů a upozorňují tak na svá "práva".
Na závěr si dovolím poznamenat, že podle mého názoru není averze a hledání chyb na věřících ničím jiným, než alibismem, plynoucím z pocitu viny - z pocitu, že správné je věřit v Boha a ne být ateistou.
Pravdou je, že, navzdory všem podobným útokům a prohlášením o nulovém či přímo záporném vlivu náboženství na lidskou osobnost, podvědomě všichni očekávají od věřících lidí chování bezchybné až svaté.
Budu demonstrovat na příkladu z nedávné minulosti: V rozmezí cca tří týdnů se v ČR konaly dvě "mládežnícké" akce. První byla technopárty na Těrlicku, druhou celostátní setkání mladých křesťanů v Táboře. Na Těrlicko přijelo zhruba 800 lidí. V pohotovosti byla policie s těžkooděnci. Naproti tomu do tábora se sjelo 5600, čili 7x více mladých lidí a nikoho ani nenapadlo že by snad mohli začít házet dlažebními kostkami nebo rozbíjet výkladní skříně. A že by někdo například v televizi nebo v rozhlase poukázal na skutečnost, že i poměrně velké akce mohou probíhat v klidu a bez potíží? Ani nápad - někdo by si mohl všimnout rozdílu: Křesťané jsou slušnější. Lepší bude počkat až v USA obviní nějakého kněze ze zneužívání dětí - to pak média patřičně rozmáznou, aby bylo vidět jaká jsou křesťané hovada. Přitom jedním dechem prohlásí jak je úžasné, že se středem Berlína procházejí davy nahých homosexuálů a upozorňují tak na svá "práva".
Na závěr si dovolím poznamenat, že podle mého názoru není averze a hledání chyb na věřících ničím jiným, než alibismem, plynoucím z pocitu viny - z pocitu, že správné je věřit v Boha a ne být ateistou.