Nikoliv krátký proces

V poslední době jsem zachytil kauzu o paní z Íránu, která má být popravena kvůli "smilstvu". Podobné zprávy pochopitelně rozdmychávají rozohněné výlevy odpůrců náboženství (tím se míní především římskokatolické a muslimské), kteří se většinou velmi brzy rozpomínají na svoje hluboké znalosti církevních dějin, které nabyli ponejvíce z filmu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. 

Přečetl jsem si o té ubohé paní z Íránu něco víc ( http://www.newsru.com/world/13aug2010/ashtiani.html ) a celá záležitost nebude tak jednoduchá, jak se zdá. Zaprvé, táhla to před a po smrti svého muže hnedle s několika pány, zadruhé se přiznala, že se podílela na vraždě svého manžela. Přiznání pochopitelně později odvolala (ústy svého advokáta). Zpravodajské servery a pořady nás zřejmě takovými zbytečnostmi nechtějí zatěžovat a tak ponechají jenom  poněkud biblicky a ateistům směšně znějící smilstvo. Popřípadě ještě zmíní údajné a nejisté bičování za fotku v novinách bez šátku.

Ať je to jak chce, od země jako je Írán takové, jak nám ji novináři vytrvale vykreslují bych nečekal, že se budou s jednou vražedkyní "párat" čtyři roky, budou tolerovat protesty a obviňování z manipulace a mučení. Tak trochu se potvrzuje, že Írán není tak špatné místo pro život, jak se stále tvrdí. Ovšem je potřeba dodržovat určitá pravidla. Například nezahýbat a nevraždit.