RU-486 Mlčení znamená souhlas

Na žádost Hnutí Pro život (http://prolife.cz/) jsem sesmolil dva dopisy, které by měly pomoci zastavit proces schvalování potratové tablety RU-486. Kdo nechce zůstat potichu, může je použít a přeposlat.

Dopis Ministru zdravotnictví a řediteli Státního ústavu pro kontrolu léčiv (leos.heger@mzcr.cz;pavel.brezovsky@sukl.cz):

Dobrý den,
až budete o vánocích poslouchat sentimentální koledy a popíjet svařák, zkuste se zamyslet nad tím, jak by náš svět vypadal, kdyby před 2000 lety jedná chudá svobodná matka volila "tu snadnější cestu".

Dnes jsem se v podstatě náhodou dozvěděl o pokusu registrovat v ČR potratovou tabletu RU-486 ( http://prolife.cz/?a=24&id=142 ). Nebudu hodnotit práci sdělovacích prostředků, ze kterých se na mě už několik dní hrnou dokola "duležité" informace o náledí a konci světa.

Jelikož předpokládám, že náboženský pohled na problematiku potratů Vás nechává chladnými, rád bych apeloval na Vaší profesi. Předpokládám, že jako lékaři jste se zavázali Hippokratovou přísahou dodržovat určitá pravidla a chránit určité hodnoty, mezi které patří i nenarozený život. Tato přísaha Vás zavazuje, na druhou stranu Vám v podstatě ulehčuje Vaše rozhodování, protože nikdo, komu není pojem čest zcela cizí, nemůže po Vás požadovat porušení jednou dané přísahy. Mimoto jistě stojí za povšimnutí, jak se pohled na život shoduje v tak na první pohled odlišných kulturách, jako je židovská a řecká. Tato shoda potvrzuje skutečnost, že základní mravní principy jsou v podstatě dané a úpřimně hledající lidé je objeví bez ohledu na svůj kulturní základ.

V.K.

Dopis České biskupské konferenci ( sekretariat@cirkev.cz ):

Dobrý den,
jsem praktikující katolík a každou neděli chodím do kostela. Proto mě dost udivilo, že jsem se až dnes dozvěděl o pokusu registrovat v ČR potratovou tabletu RU-486 (http://prolife.cz/?a=24&id=142). 
Domnívám se, že kněží by měli na podobné situace reagovat samostatně, nicméně se to, minimálně v naší farnosti, neděje a bylo by proto na místě, povzbudit a nasměrovat věřící správným směrem například pastýřským listem. Poslední pastýřský list, který jsem v kostele slyšel, hovořil o restituci církevního majetku, což je téma, které považuji z hlediska víry za marginální.
Je dost smutné, že jediným skutečně horlivým zastáncem posvátnosti života je organizace, která je s katolickou církví spojena pouze prostředníctvím vyznání některých svých členů.

Zejména v době, kdy si lidé po celém světě připomínají narození Spasitele, je téma nenarozených dětí zvlášť aktuální. Panna Maria jistě nebyla jako nastávající svobodná matka v lehké situaci, přesto neváhala a své dítě přijala s láskou a bez výhrad. V evangeliu je také zaznamenáno setkání dvou nenarozených - Ježíše a Jana, ze kterého je jasně vidět, že pověry o méněcennosti nenarozeného života byly zbožným lidem cizí už před 2000 lety. 

Vyzývám proto biskupy ČR, aby laskavě dostáli svojí pastýřské povinnosti a připomněli kněžím povinnost vést věřící správným směrem. 

Připomínám, že jakékoliv schvalování zabíjení nevinných dětí je v přímém rozporu s učením církve a vede k automatické exkomunikaci (viz Katechizmus katolické církve).

V.K.

Autorská práva - jak znechutit kulturu

Níže je uveden dopis, který jsem zaslal do Českého rozhlasu jako zhodnocení jejich prokektu Hry a literatura ve streamu.

Dobrý den,

před nějakou dobou jsem pro sebe objevil zdroj poměrně hodnotného zvukového obsahu v podobě Vašeho projektu Hry a literatura ve streamu http://www.rozhlas.cz/vltava/stream/. Pokud je mi známo, jedná se o jediný zdroj svého druhu jak co se týče kvality děl, tak co se týče kvality zpracování. Má ovšem dva velmi otravné nedostatky:

1. Díla jsou přístupná pouze jako stream - tj. jeden musí mít pro poslech (solidní) přístup k Internetu a musí poslouchat pouze na zařízení s Internetovým prohlížečem. Zapomenout tedy lze na jednoduché mp3 přehrávače. 
2. Mnohem horší je však fakt, že pořady jsou dostupné pro přehrání pouze týden po jejich odvysílání. To například znamená, že už se nikdy nedovím, jak dopadl román Via Mala, protože osmá část zmizla ze seznamu během mojí dovolené. 

Několikrát jsem se snažil svým kamarádům Hry a literaturu ve streamu doporučit, ale všichni konstatovali, že, přestože o obsah jako takový by zájem měli, nehodlají každý den kontrolovat, co je nového, poslouchat knihy napřeskáčku a v dávkách, které jim odměří dramaturg Českého rozhlasu.

Podle informací na Vašich stránkách není možné hry zpřístupnit nějakým pohodlnějším způsobem kvůli autorským právům. Pochybuji, že by některému z autorů vadilo, kdyby se jejich díla dostala mezi širokou veřejnost a alespoň částečně nahradila všudypřítomný brak, který se k lidem zcela zdarma valí ze všech stran. Navíc jsem skálopevně přesvědčen, že i kdyby veškéré rozhalsové hry a literatura byly zpřístupněny zdarma pro všechny bez omezení, nelze očekávat jejich masové rozšření. Byli bychom asi jedinou zemí světa, ve které si dospívající mládež v parku přehrává na svých smartphonech díla klasiků namsto balastu z youtube. Upřímně, za 45kč měsíčně bych ve 21. století očekával například neomezený přístup ke všem odvysílaným pořadům.

S pozdravem 

Václav Kocian

EU -- Svoboda, rovnost, bratrství

Dnes jsem narazil na
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011

Text jsem pouze proletěl, přesto jsem si nemohl nevšimnout pravopisné hrubky v  1. odstavci oddílu Stejná ekonomická nezávislost (aby mladé páry byly informováni), to však jen na okraj.

Celý text je psán v dnes tak obvyklém sociálně-liberálně-feministickém duchu. Níže uvádím tři odstavce, ke kterým cítím potřebu se vyjádřit.

7. vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy přijaly restriktivní definici pojmu „rodina“ s cílem upřít právní ochranu párům stejného pohlaví a jejich dětem; připomíná, že právo EU je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie uplatňováno bez diskriminace na základě pohlaví či sexuální orientace;

To, že se EU snaží do pojmu rodina protlačit také homosexuály není ničím novým. Úsměvně působí zmínka o dětech párů stejného pohlaví, která však vede k již méně úsměvné úvaze o "vhodnosti" titulů tatínek a maminka. Z pohledu párů stejného pohlaví se totiž jedná o slova jasně diskriminační a v podstatě očekávám, že nebude trvat dlouho a EU doporučí místo tatínek a maminka používat "korektní" označení křestním (pardon - prvním) jménem. K tomuto odstavci jsem našel i vyjádření na radiovaticana.

48. vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem onemocnění HIV/AIDS a jiných pohlavně přenosných nemocí, zejména mezi ženami; poukazuje na to, že 45 % osob, které se nově nakazily virem HIV, jsou mladé ženy a dívky ve věku 15 a 24 let; naléhavě proto žádá Komisi, aby v rámci své strategie pro boj proti HIV/AIDS věnovala zvýšenou pozornost prevenci a aby prostřednictvím zahrnutí sexuální výchovy a prostřednictvím volného přístupu ke kondomům a k testům na HIV zvýšila všeobecné povědomí o nebezpečí pohlavně přenosných nemocí a snížila počet nově nakažených osob;

No nevím. Zdá se mi, že zpřístupňování kondomů a sexuální výchova v EU už nějakou dobu fungují. Problém bude spíše v tom, že se míjejí účinkem a v takovém případě těžko pomůže ještě více kondomů a ještě odvážnější sexuální výchova. Připomíná mi to povídku, kterou vyprávěl Vlasta Burian; jak vařil vejce a ona ne a ne změknout. Jedinou skutečně fungující prevencí pohlavně přenosných chorob je věrnost. Jako většinu pravd je i tuto pravdu naprosto jednoduché poznat; pro některé je však takřka nemožné si ji přiznat.

49. vyzývá, aby byla na evropské úrovni i na úrovni členských států zahájena diskuze o tom, jak bojovat proti stereotypům s ohledem na úlohu žen a mužů zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité prosazovat prezentaci ženského obrazu, který bude respektovat důstojnost žen, bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům, zejména převažujícímu výskytu ponižujícího zobrazování žen, přičemž musí být zachována svoboda projevu a svoboda tisku;

Myslím, že EU mluví o něčem jiném, ale souhlasím v tom, že je potřeba zaujmout jasně odmítavé stanovisko k ponižujícímu zobrazování jak mužů, tak žen. Módní přehlídky na kterých klobouky předvádějí nahé modelky a modely, divadelní představení s nahými herci, novinové stánky plné oplzlých časopisů vystavených tak šikovně, že se mi zřídkakdy podaří nalézt v nabídce 100+1 aniž bych se byl několikrát nucen podívat do několika ženských, v horším případě i mužských rozkroků. To všechno jsou příklady ponižování člověka, mnohdy za uznalého potlesku "intelektuálů, kteří chodí do divadla".

Srandovní obrázek

Obrázek jsem našel celkem náhodou zahrabaný a zmuchlaný v krabici mezi rodinnými fotkami (ne, nejedná se o moje rodiče :-). Jsou na něm dva obličeje a popisky, které při otáčení obrázku vyjadřují emoční posun který nastává mezi mužem a ženou v období těsně před svatbou a nějakou dobu po ní. Jakkoliv se s obsahem sdělení neztotožňuji, pobavil jsem se a myslel jsem, že bych mohl pobavit i ostatní, tak jsem naskenoval a "přeložil" (popisky byly na originálu polsky). Doufám, že mě někdo nebude uhánět kvůli autorským právům. 

EU za to může

Nedávno jsem od známého obdržel odkaz na video, na kterém ruský disident Vladimír Konstantinovič Bukovsky srovnává (dává na jednu úrověň) EU a SSSR, tedy Evropskou unii a bývalý Sovětský svaz.

O tom, že mnoha lidem toto video hovoří takřka z duše, svědčí jeho pětihvězdičková oblíbenost.

Musím uznat, že příměr docela sedí a já sám nejsem Evropskou unií nijak nadšen. Avšak jako obvykle autor přikrášluje skutečnost tak, aby se mu hodila více do krámu. V závěru videa se říká, že "Nemusíte přijmout, co si pro vás přichystali. Koneckonců nikdo se vás přece neptal, zda ten systém chcete". To nesouhlasí, protože si pamatuji, že pred vstupem do EU u nás probihalo referendum. Hlasoval jsem tehdy pro a to mimo jiné i z toho důvodu, ze myšlenku sjednocené Evropy přijímal za svou také třeba papež Jan Pavel II. Tehdy bylo euroskeptických jen pár lidí a byli většinou považováni za podivíny.

Ani dnes si nejsem jist, že bez EU by nám bylo lépe. Pamatuji si, že v době, kdy se rozhodovalo o našem vstupu do EU bylo (kromě toho že se nám kromobyčejně zvýší životní úroveň) jedním z častých argumenů pro také přesvědčení, že EU konečně udělá přítrž korupci a kriminalitě, která v naší zemi už tehdy čile bujela - vzpomeňme si na tehdy celkém běžný jev "podnikatelů" v popelnicích na dnech přehrad.

Dále mám pocit, že Sovětský svaz není ani zdaleka jediným vhodným příměrem pro EU. Dal by se zmínit například Babylon ... Vždy, když se lidé přestanou spoléhat na Boha a začnou se spoléhat na sebe, odsoudí sami sebe k zániku. A když ten zánik příjde, nikomu se nechce uznat vlastní vinu a začnou se hledat viníci. Dnes jsou za viníky označováni zejmna muslimové a EU. Ve skutečnosti každý z nás nese svůj díl viny. Nápravu nelze očkávat dokud alespoň katoličtí kněží nezačnou považovat Boží zákon za závazný a nepřestanou rozdávat svátosti jako lízátka.

Lepší forma protestu

5. listopad - Bank Transfer Day - den kdy 84 tisíc lidí zrušilo svoje bankovní účty. Akce začala poměrně nevinně na Facebook. Kristen Christian (27) na sociální síti vyzvala své "přátele", aby bojkotovali "žraloky z Wallstreet" tim, že zruší svoje účty u velkých bank a převedou správu svých peněz do menších finančních ústavů, které jsou průhlednější a důvěryhodnější. Důvodem její nevole bylo hlavně neustálé zvyšování poplatků za služby u velkých bank.

Příslovečnou poslední kapkou bylo plánované zavedení měsíčního poplatku za využívání debetních platebních karet ve výši $5. Bank of America sice zavádění tohoto poplatku pozastavila, nicméně zlost klientů se jí tím příliš zmírnit nepodařilo  a přišla už o 700 tisíc vkladatelů.

Je to určitě lepší forma nátlaku a protestu, než šaškovat v parku ve stanech nebo zapalovat auta a rozbíjet výkladní skříně. Dobrý nápad na účinnou obranu v mezích zákona.

Zdroje:
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-15548225
http://www.bigness.ru/articles/2011-11-09/news/130583/

Ukrajina cenzuruje český balet

Před nějakým časem jsem psal o úchylovi z Ostravy, který nutil herce na pódiu masturbovat , Luděk Golat byl naštěstí odvolán z funkce ředitele divadla, ovšem až na základě toho, že při "zkouškách" došlo k vážnému zranění herce. Onanie na pódiu evidentně nebyla až tak závažný problém.

Dnes jsem přečetl na iDnes zprávu o tom, jak jsou na Ukrajině naši umělci zbavování výsostné svobody svého projevu hanebnou cenzurou. Z reakcí "milovníků umění" pod článkem vyplývá, že diskutující vesměs považují takový zásah do umělecké svobody za nepřijatelný. Většina z nich má jasno v tom, že první dáma Ukrajiny Ljudmila Janukovyč je puritánská pipka a hlavním důvodem pro zákaz veřejného obnažování je podle nich to, že "Janukovyč má malý vercajk". Počítám, že mnozí z těchto obhajovatelů umělecké svobody ještě na baletu nikdy nebyli a jediné, co by je mohlo k návštěvě divadla snad přimět by bylo souložení na jevišti, pokud možno s možností aktivního zapojení diváků.

Umění by dle mého názoru mělo být vznešenou činností, která pozvedá lidského ducha. Nahota na jevišti nejen nikoho nikam nepovznese, ale naopak je ponížením jak pro herce tak pro diváky. Jedná se o typický příklad nevkusu a zoufalé tvůrčí impotence. Pokud umělec nemá co nabídnout, pokusí se "šokovat". Má tak zajištěno, že se o něm bude alespoň mluvit. Navíc, budou-li se svlékat hezké slečny a hezcí pánové, bude mít možná i "narváno".

Nechápu, co je špatného na tom, že se nějakým úchylům zabrání v obnažování se na veřejnosti. Pokud se bude najaký chudák svlékat na náměstí nebo na nádraží, zavře ho (doufám) policie i kdyby u toho přetančil Labutí jezero. Je ovšem možné, že současná divadla nemají ambici být kulturnějšími než "hlavák" v Praze nebo v Ostravě.

Mimochodem, na Internetu jsou stránky s "problematickým" obsahem jasně označeny a každý návštěvník je upozorněn na skutečnost, že to co uvidí jej může urážet nebo znechutit. Pevně věřím, že divadla uplatňují podobnou praxi a že také dohlížejí na to, aby na prasácká představení pro "čtenáře blesku" nenavštěvovali nezletilí.