čtvrtek 18. října 2007

Když chrastí potenciometry

Podobné články:
http://rcs-34.blogspot.com/2011/07/lxde-rozlozeni-klavesnice.html

Tentokrát to nebude žádná hluboko(s)myslná ) úvaha, nýbrž pouze docela jednoduchý postřeh a pro někoho možná dobrá rada...
Občas se trochu věnuji skládání písniček. Skládám věci tvrdší i měkčí, čas od času si některé své výplody nahrávám na PiSi. Jejich poslechem pak těším svůj narcizmus v dobách, kdy okolí zapomíná na chválu ;-) Dokud jsem nahrával přes mikrofon, neměl jsem problém. Nedávno jsem (velmi dobře) koupil elektroakustickou kytaru. Po jejím připojení do zvukovky jsem z hrůzou zjistil, že potenciometr hlasitosti škrčí, šumí a chrastí. Pomyslel jsem si něco o "laciném dvakrát placeném", něco o rýži a šikmých očích a začal jsem věc "řešit". Nejprve jsem, coby zkušený harcovník, potenciometr promazal Kontoxem nejprve jemně, postupně tak, že olej vytékal málem i otvorem v kytaře. Když jsem nepozoroval žádnou zmšnu, vymontoval jsem z kytary zesilovač, vypájel potenciometr, rozebral jej a mazal "přímo"; zase nic. Usoudil jsem, že řešení pro mě bude jedině nový potenciometr, pokud možno, studiové kvality. Začal jsem hledat na Internetu výrobce dostatečně HI-TECH řešení a přitom jsem narazil na článek, ve kterém jeho autor dával do souvislosti chrastění potenciometrů a stejnosměrný proud. V jiném jsem se zase dočetl, že někomu chrastí potenciometry pouze, hraje-li přes PiSi. Zavětřil jsem; chyba bude zřejmě v nekompatibilitě výstupu z kytaru a vstupu do PiSi. Jelikož byla řeč o stejnosměrném proudu, zkusil jsem mezi ně zařadit kondenzátor. Voila! s chrastěním je konec. Vhodná kapacita kondenzátoru je zhruba 100nF až 1uF. Nižší způsobuje ztrátu basů, vyšší "pouští" už i trochu toho "chrastění".